Večerní kolokvia

Program na letní semestr 2018 (velká aula H109)

22. března, 17:00: ZRUŠENO!

5. dubna, 17:00: Předislámská Arábie a počátky islámu

Před vznikem islámu se arabský poloostrov nacházel do značné míry na periferii dějin, stranou velkých říší a zásadích bitev. Jako kolébka jednoho z největších světových náboženství se však náhle dostal do centra pozornosti. Jak tedy vypadal jeho svět, než se stal rodištěm nejmladšího monoteismu, a jak byl vznikající islám společností a náboženstvím, které mu v oblasti předcházely, ovlivněn?


Přednášet bude Mgr. Barbara Oudová Holcátová z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy


19. dubna, 17:00: Prezentace knihy Islamofobie po česku s následnou besedou

Vztah k islámu a k muslimům je bezesporu jedním z nejaktuálnějších témat, která hýbou veřejností v České republice a v celém západním světě. Uprchlická krize, džihádistický terorismus a další fenomény dnešní doby dodaly tomuto vztahu velmi vyhrocené rysy. Skutečný islám a skuteční muslimové se často ztrácejí v moři zjednodušení, generalizací a obav. Přední čeští islamologové, politologové, religionisté a další odborníci pod vedením Bronislava Ostřanského se pokusili hledat odpovědi na otázku, jak se v České republice, zemi s mizivým procentem muslimů, zrodila tak silná islamofobie. K tématu přistupují z různých úhlů, od rozboru stereotypů o islámu a muslimech, vztahu islamofobie a antisemitismu, evropského a světového kontextu, místu islamofobie v paletě extremistických směrů v ČR, až po pohled na sociální sítě a jejich vliv na utváření islamofobních názorů. Jak připomínají autoři knihy, bez kritického přístupu k islámu a muslimům nikdy nelze věcně uchopit reálné problémy s nimi spojené, bezpečnostní hrozby či sociální rizika, jejichž porozumění však vyžaduje skutečné znalosti a rozhled, nikoliv jen kategorické soudy.


Přednášející: Dr. Bronislav Ostřanský


3. května, 17:00: (Nejen) vědecký skepticismus v Evropě 21. století

Moderní skeptické hnutí vzniklo v USA v 70. letech, z velké části jako reakce na propagaci věštců, léčitelů a charismatických pastorů v médiích, obzvlášť tedy v televizi. U jeho zrodu stáli například Carl Sagan a James Randi. Za posledních čtyřicet let se skeptický přístup, tedy snaha o ověření informací, než je jim uvěřeno a jsou šířeny dál, rozšířil napříč obory. Na evropské úrovni skeptický proud a aktivismus začal splývat s příbuznými myšlenkovými směry, humanistickými, sekularizačními a racionalistickými.

Dnešní skeptické hnutí proto zahrnuje vše od pro-očkovacího aktivismu, přes kritický přístup k užívání projektivních metod v psychologii, po upozorňování na člověkem způsobené změny klimatu.


Přednášející: Claire Klingerberg, prezidentka Evropské rady skeptických organizací (ECSO). Přednáška bude pronesena v češtině


17. května, 17:00: Ženy v mayské předkolumbovské kultuře a mayském náboženství

Z kamenných reliéfů na mayských stélách na nás vedle mayských králů shlíží také jejich urozené manželky, dcery, a dokonce i nefalšované mayské panovnice! Co můžeme z mayských předkolumbovských pramenů vyčíst o životě žen z prostředí elit, o jejich postavení a rolích? Jaké rituály vykonávaly a jakým výsadám se ve společnosti těšily? A proč toho víme zoufale málo o prostých ženách? Vydejte se na expedici za poznáním života mayských žen.


Přednášející: Mgr. Eleni Dimelisová z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy



Co jsou Večerní kolokvia?

Večerní kolokvia jsou cyklus nezávislých, jednorázových přednášek s různými tématy, jejichž cílem je obohatit odborný dialog na HTF UK a přivést k nám zajímavé veřejně působící osobnosti. Většinu hostů tvoří přirozeně akademičtí pracovníci a doktorandi z jiných fakult i vysokých škol: ty zveme, abychom rozšířili své znalosti i mimo okruh běžných témat, které se na HTF UK přednášejí. Rádi však uvítáme také kmenové pracovníky fakulty a dáme jim příležitost, aby pohovořili o nejnovějším výzkumu, kterým se zabývají a který dosud nepronikl do jejich běžných přednášek a seminářů.

A komu jsou Kolokvia určena? Na naše akce může přijít kdokoli, od vážených učenců přes zvídavé studenty kterékoli fakulty či vysoké školy až po nejširší vzdělanou veřejnost. Obzvlášť srdečně pak zveme naše absolventy! Kolokvia jsou báječnou příležitostí, jak ani po promoci neztratit kontakt s alma mater a tu a tam si dojít zpět na její půdu oživit svou lásku k poznání.


Čeští univerzitní odborníci na Kolokviích

Za posledního dva a půl roku jsme uspořádali celkem devatenáct akcí. Přednášel u nás např. prof. Hošek na téma esoterických motivů v Lewisově Narnii i o spiritualitě v díle Jaroslava Foglara, Dr. Jana Kapusta o náboženství současných guatemalských Mayů, Mgr. František Novotný o středověkých konspiračních teoriích, Dr. Lenka Philippová o karibských kořenech fenoménu zombie a jeho proměnách v hollywoodské kinematografii nebo Mgr. Jiří Dynda o slovanských bájích o Svjatogorovi. Nezanedbatelnou součást Kolokvií tvoří také prezentace knih – snažíme se zvát autory, kterým čerstvě vyšla zajímavá publikace, a po přednášce dát také možnost publiku, aby si knihu zakoupilo a rovnou nechalo podepsat. Nejúspěšnější akcí tohoto typu byl jistě křest knihy doc. Martina Fárka, kam dokonce dorazili zástupci propagačního oddělení nakl. Karolinum včetně oficiálního fotografa, nicméně prezentovali jsme také nové publikace Dr. Bronislava Ostřanského, Dr. Jana Lukavce a dalších.


Besedy

Vedle přednášek a prezentací knih tvoří součást Kolokvií také besedy. Běžný formát akademické přednášky tu střídá cca půlhodinová prezentace s následnou hodinovou diskusí, pozvaným hostem pak nebývá univerzitní odborník, nýbrž jiný typ veřejně působící osobnosti. V minulosti jsme tyto akce uspořádali celkem tři. Při první nás navštívila Vilma Kadlečková, česká spisovatelka a autorka ságy Mycelium, při druhé David Weber, americký spisovatel žánru military science fiction, který se u příležitosti turné po střední Evropě uvolil stavit se i u nás. Cílem takto laděných kolokvií není jen setkání se zajímavými tvůrci, ale především možnost nahlédnout „pod pokličku“ popkultuře a způsobu, jakým vznikají její obsahy. Obě besedy tak tvořily součást cyklu zaměřeného na porozumění fenoménu mimozemšťana v západní kultuře a debata se točila kolem tématu, jakým způsobem pracuje se svými mimozemskými postavami spisovatel sám. Třetím hostem byl Brian Storker, jehož literární dílo navazuje na legendárního Draculu Brama Stokera. Povídali jsme si o upírech a o způsobu, jakým s tímto populárním fenoménem naložil ve své vlastní tvorbě.


Jak se o nás dozvědět

Vždy nejpozději v polovině října (v případě ZS) nebo počátkem března (v LS) bude k dispozici předběžný program na daný semestr. Vlastní akce budou vždy avízovány cca 14 dní dopředu. Elektronicky lze pozvánky najít jak na stránkách Katedry religionistiky HTF UK, tak na Facebooku ve formě události, kde se budou objevovat především na stránce Večerní akademie religionistiky, ale také ve skupinách HTF UK, Studenti judaistiky a religionistiky HTF UK a na stránkách filmového klubu („Religionistický seminář popkulturních filmů“). Pozvánky však najdete na fakultě i fyzicky, a to v podobě letáčku na velké nástěnce u vrátnice i na religionistické nástěnce u Poradny vedle menzy.


Budeme se na Vás těšit!




Poslední změna: 21. březen 2018 23:51 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Husitská teologická fakulta

Univerzita Karlova

Pacovská 350/4

P.O.BOX 56

140 21 Praha 4


Telefonické spojení:

+420 222 539 200


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208  DIČ: CZ00216208



Jak k nám