Večerní kolokvia

Program na letní semestr 2019 (velká aula H109)

Vždy čtvrtky od 17:00 ve velké aule HTF UK (H 109)


21. března 2019: Hegel, princip uznání a západní moderní duchovnost

Tereza Matějčková, FF UK

Základním znakem člověka je podle Hegela schopnost sebevědomí, které definuje jako schopnost překročení sebe sama. Princip vzájemného uznání je proto tou dynamikou, z níž vědomí jakožto skutečné vyrůstá, a člověk je tak skutečným jen tehdy, je-li druhým uznaný. Hegel vztáhne tento princip i na Boha samého. Křesťanství je absolutní náboženství, protože si zde Bůh s člověkem promluvil z očí do očí. Náboženství je tím završeno, nikoliv však zničeno. Vstupuje do nitra mezilidských vztahů a stává se světské. Hegel se tím nejen stává myslitelem kulturního protestantismu, ale předjímá fenomény, které jsou podstatně bližší naší přítomnosti: kdysi zásvětní absolutno vstoupilo do světských záležitostí, a tak se v moderně každodenní až banální úkony (vztah k sobě, životní styl, milostné vztahy, vztah k přírodě) jeví jako nekonečně důležité. Ve své přednášce vyjdu z tohoto hegelovského stanoviska a zaměřím se na tento typ moderní, veskrze světské, ale podle Hegela právě proto náboženské duchovnosti.


4. dubna 2019: New age a nová náboženská hnutí: případ Jany Kyslíkové

Jitka Schlichtsová, ETF UK

Nová náboženská hnutí nejsou zdaleka výsadou tradičních náboženských kontextů – i v rámci zdánlivě „neinstitucionalizovaného“ prostředí alternativní spirituality vznikají jako houby po dešti. Případ společenství Boží rodina kolem Jany Kyslíkové je toho dobrým důkazem. Jak jdou dohromady mimozemšťané, Ježíš a Emanuel Swedenborg? Dozvíte se na přednášce Mgr. Jitky Schlichtsové z ETF UK.


25. dubna 2019: Hypnóza versus naše představy o ní

Jakub Kroulík, hypnotizér a mentalista

Hypnóza je pro vnějšího pozorovatele obvykle těžko uchopitelným fenoménem. Je o vnitřním prožitku. Její prožití a podoby mohou být různé. Ač je vliv hypnózy klinicky prokazatelný, jasná, jednotná, všeobecně uznávaná definice pro ni stále chybí. Popisuje se proto nejčastěji pouze obecně jako změněný stav vědomí. V přednášce se budeme věnovat jak vývoji chápání hypnózy v průběhu dějin, tak i dnešnímu pohledu a praktickému užití v klinické, náboženské a lidové oblasti.


9. května 2019: Věří Romové jinak?

Jan Ort, FF UK

Ve své přednášce se bude autor zamýšlet nejen nad specifiky duchovního světa Romů, ale i nad tím, jakým způsobem taková specifika mohou vznikat. Otázka, zda Romové věří jinak, tak odkazuje k sociálnímu kontextu, ze kterého nelze vyškrtnout jejich neromské okolí. Jakkoliv má autor zkušenosti především s výzkumem na Slovensku, mnohé ze sledovaných fenoménů lze prověřovat i v prostředí českém, stejně jako spíše antropologické zaměření přednášky snad může přispět k širší diskusi religionistické.


Co jsou Večerní kolokvia?

Večerní kolokvia jsou cyklus nezávislých, jednorázových přednášek s různými tématy, jejichž cílem je obohatit odborný dialog na HTF UK a přivést k nám zajímavé veřejně působící osobnosti. Většinu hostů tvoří přirozeně akademičtí pracovníci a doktorandi z jiných fakult i vysokých škol: ty zveme, abychom rozšířili své znalosti i mimo okruh běžných témat, které se na HTF UK přednášejí. Rádi však uvítáme také kmenové pracovníky fakulty a dáme jim příležitost, aby pohovořili o nejnovějším výzkumu, kterým se zabývají a který dosud nepronikl do jejich běžných přednášek a seminářů. A komu jsou Kolokvia určena? Na naše akce může přijít kdokoli, od vážených učenců přes zvídavé studenty kterékoli fakulty či vysoké školy až po nejširší vzdělanou veřejnost. Obzvlášť srdečně pak zveme naše absolventy! Kolokvia jsou báječnou příležitostí, jak ani po promoci neztratit kontakt s alma mater a tu a tam si dojít zpět na její půdu oživit svou lásku k poznání.


Čeští univerzitní odborníci na Kolokviích

Od počátku existence Kolokvií jsme uspořádali doslova desítky akcí. Přednášel u nás např. prof. Hošek o Lewisově Narnii i o spiritualitě v díle Jaroslava Foglara, Dr. Jan Kapusta o náboženství současných guatemalských Mayů, Mgr. František Novotný o středověkých konspiračních teoriích, Dr. Lenka Philippová o karibských kořenech fenoménu zombie nebo Mgr. Jiří Dynda o slovanských bájích o Svjatogorovi. Nezanedbatelnou součást Kolokvií tvoří také prezentace knih – snažíme se zvát autory, kterým čerstvě vyšla zajímavá publikace, a po přednášce dát také možnost publiku, aby si knihu zakoupilo a rovnou nechalo podepsat. Nejúspěšnější akcí tohoto typu byl jistě křest knihy doc. Martina Fárka, kam dokonce dorazili zástupci propagačního oddělení nakl. Karolinum včetně oficiálního fotografa, nicméně prezentovali jsme také nové publikace Dr. Bronislava Ostřanského, Dr. Jana Lukavce a dalších.


Besedy

Vedle přednášek a prezentací knih tvoří součást Kolokvií také besedy. Běžný formát akademické přednášky tu střídá panelová diskuse vedená moderátorem, pozvaným hostem pak nebývá univerzitní odborník, nýbrž jiný typ veřejně působící osobnosti. V minulosti s námi besedovali spisovatelé (např. americký autor military sci-fi David Weber nebo česká autorka ságy Mycelium Vilma Kadlečková), osobnosti alternativní spirituality (např. čarodějnice Anima Noira) a jiné veřejně působící osobnosti (jako Claire Klingenberg, předsedkyně Evropské rady skeptických organizací, nebo arabistka Katarína Maruškinová, která vyprávěla, jak se ženě a křesťance žije v muslimské zemi). Cílem takto laděných kolokvií není jen setkání se zajímavými lidmi, ale především hlubší vhled do procesu umělecké tvorby a jeho náboženského kontextu, do osobních zkušeností spojených s veřejným působením v roli náboženských specialistů či s pobytem v cizí kultuře, a obecně porozumění současné náboženské scéně nad rámec často suchého akademického výkladu. Mezi besedy také patří promítání filmů a následná diskuse s jejich tvůrci. V minulosti jsme takto s obrovským úspěchem uspořádali prezentaci a debatu nad filmem Bufo Alvarius: The Underground Secret, jehož námětem je psychedelická zkušenost. Promítali jsme ale také například polský dokument o Jakobu Böhmem, včetně debaty s režisérem, který kvůli nám přijel až ze Zhořelce. Další filmové projekty se pak chystají v budoucnu.


Jak se o nás dozvědět

Vždy nejpozději v polovině října (v případě ZS) nebo počátkem března (v LS) bude k dispozici předběžný program na daný semestr, včetně dat a anotací přednášek. Vlastní akce budou vždy avízovány cca 14 dní dopředu. Elektronicky lze pozvánky najít jak na webu Katedry religionistiky HTF UK, tak na jejích Facebookových stránkách, a to jak ve formě odkazu na semestrální program, tak ve formě události. Dále se přednášky propagují ve skupinách HTF UK, Studenti judaistiky a religionistiky HTF UK a v některých uzavřených skupinách – avíza na přednášky přináší i fakultní Náboženský infoservis. Je rovněž možné po osobní domluvě s organizátory dostávat každý semestr program e-mailem. Pozvánky však najdete na fakultě i fyzicky, a to v podobě letáčku na velké nástěnce u vrátnice i na religionistické nástěnce u Poradny vedle menzy.


Budeme se na Vás těšit!




Poslední změna: 1. březen 2019 12:22 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Husitská teologická fakulta

Univerzita Karlova

Pacovská 350/4

P.O.BOX 56

140 21 Praha 4


Telefonické spojení:

+420 222 539 200


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208  DIČ: CZ00216208



Jak k nám